Der Leuchtende Prachtbecher Caloscypha fulgens wurde erstmals von Christian Hendrik Persoon als Peziza fulgens beschrieben.

Derzeit akzeptiertes Zitat:
Caloscypha fulgens (Pers.) Boudier, Bull. Soc. mycol. Fr. 1: 103 (1885)

Synonyme, chrolonogisch:
Peziza fulgens Persoon, Mycol. eur. (Erlanga) 1: 241 (1822)
 Pseudoplectania fulgens (Pers.) Fuckel, Jb. nassau. Ver. Naturk. 23-24: 324 (1870)
Aleuria fulgens (Pers.) Gillet, Champignons de France, Discom. (2): 41 (1879)
Cochlearia fulgens (Pers.) Cooke, Mycogr., Vol. 1. Discom. (London): 252 (1879)
Scypharia fulgens (Pers.) Quélet, Enchir. fung. (Paris): 281 (1886)
Otidella fulgens (Pers.) Saccardo, Syll. fung. (Abellini) 8: 99 (1889)
Plicariella fulgens (Pers.) Lindau, in Engler & Prantl,
Nat. Pflanzenfam., Teil. I (Leipzig) 1 (1): 180 (1897)
Detonia fulgens (Pers.) Durand, Bull. Torrey bot. Club 29: 459 (1902)
 Barlaea fulgens (Pers.) Rehm, (1908)
Lamprospora fulgens (Pers.) Snyder, Mycologia 28(5): 484 (1936)
Geniculodendron pyriforme G.A. Salt, Trans. Br. mycol. Soc. 63 (2): 340 (1974)

Volksnamen:
GB:     Blue - Staining Cup, Golden Cup.
FR:     Pézize écorce d'orange.
NL:     Lentebekerzwam.
DK:     Jadebæger.
NO:     Fagerbolle.
SE:     Kameleontskål.
FI:     Kaunomaljakas.
SK:     Pohárovka ohnivá.
SI:     Žareca kupica, Sjajna pozelenka.
RS:     Jarka čašica, Sjajna pozelenka.
CZ:     Pohárovka ohnivá, Krasočíška žlutá.
PL:     Kielonka blyszczaca, Kustrzebeczka ochrowopomarańczowa.
LV:     Liesmainā dižspulgaine.
LT:     Ryškioji gražiataurė.
EE:     Säraliudik.